Plukovník v penzi, Douglas MacGregor říká, že žádný z generálů v americkém Ministerstvu obrany nechce, aby Američané bojovali na Ukrajině. Tito lidé, kteří jsou nejblíž vojenskému vedení země se vyjadřují v tom smyslu, že bojovat proti Rusku na Ukrajině by byla vážná chyba, které se Spojené státy nesmí v žádném případě dopustit. Už jen to, že nejsou schopni proti Rusku vyhrát, je na pováženou.

Nejlepší by bylo válku skončit a US ji mohou skončit kdykoliv se jim zlíbí. Sami válku způsobili, sami ji živí a podporují a mohou ji taky kdykoliv ukončit. Ukrajinský President Zelenský je pouhá loutka, je to jejich loutka, udělá přesně to, co mu přikážou.

Ukrajina touto válkou nesmírně trpí. Na začátku konfliktu tam bylo nějakých 37,5 milionů obyvatel. Dnes jsou celé 2 miliony v Británii, 4 miliony v Rusku a dalších 10 milionů je roztroušeno po celém světě. Když spočítáme ztráty na životech na bojišti, tak máme 157 000 mrtvých, což zahrnuje 35 000 nezvěstných, takže s největší pravděpodobností mrtvých a ještě k tomu asi 400 000 raněných.
Americký Generál Mark Milley se vyjádřil, že 257 000 Ukrajinců v této válce zahynulo, což jsou vojáci i civilisté. Není to potvrzeno, ale zdá se, že za vlády Zelenského opustilo zemi něco mezi 18 až 22 miliony Ukrajinců. To je skoro stejné množství jako populace Holandska. Když k tomu přičteme, že Ukrajina má nejmenší počet nově narozených dětí z celé Evropy, tak je jasné, že s takovým národem není možno vést válku.

Ukrajinci očekávají příliš mnoho od německých tanků, ale v tom směru budou nezbytně zklamáni. I v Německu, Kancléř Scholz potěší dodávkami smrtících zbraní do válečné zóny jen velmi málo lidí. Většina Němců bude zděšena, protože dobře ví, že když Rusko a Německo spolupracovali, obchodovali a vypomáhali si, že byl v Evropě mír. A nejen to, budou obávat, že se historie opakuje,
Druhá světová válka byla naprostá tragedie a Němci si umínili, že něco takového se již nikdy nesmí opakovat. Bitva u Stalingradu stála miliony lidských životů a dnes udělá Scholz něco, co by si žádný jiný kancléř před ním nedovolil, že pošle tanky snad nejhoršímu gangsterskému režimu na Ukrajinu. Je to režim, který vraždí již 8 let své vlastní lidi. A Scholz něčemu takovému pomáhá? Z toho je zřejmé, že jeho kancléřství nebude mít dlouhé trvání. A stejným dílem začaly hodiny odbíjet konec NATO.

V první válce v Iráku, v r. 1991, tvořili němečtí vojáci tu nejlepší část NATO. Byli to skvělí vojáci a tento status si podrželi ještě pár let. Ale pak se jednotlivé levicové vlády přičinily o to, že armáda upadla a dnešní dobou nemá valnou hodnotu. Kdyby se Poláci rozhodli napadnout Německo, porazili by je za týden.
Imperialismus nefunguje

I ostatní se přidávají a posílají na Ukrajinu co mohou, snad aby se zavděčili Americe. Ale ve skutečnosti posílají své staré, vyřazené vojenské haraburdí, kterého se stejně chtěli zbavit. Všichni to tak dělají, s výjimkou Polska. Poláci skutečně dělají vše pro to, aby Ukrajina válku vyhrála. Je možné, že je to kvůli tomu, že pod slovem „Rusko“ vidí stále dál ono bolševické Rusko ze 1920. let. Namísto současné, moderní země vidí Sovětský svaz a Stalina. Dodnes nepochopili, že Rusko nemá s bývalým Sovětským svazem vůbec nic společného. To už není ten komunistický stát, jaký si představují.

A Rusko nemá absolutně zájem o válku v Evropě. Chtějí s evropskými státy obchodovat a ne válčit. Stejným dílem rovněž nemají zájem zabrat jiné národní celky a těmto vládnout. V tom směru se od Sovětského svazu hodně naučili. Pochopili, že imperialismus nefunguje. Je to velice drahý a náročný systém, kdy vládnoucí stát skončí s miliony cizích lidí, které nechápe a oni nechápou jeho a vědí pouze jedno, že tuto vládu nechtějí.

Takže když si Poláci myslí, že Rusko přitáhne a zabere je a pak se bude potýkat se 40 miliony nešťastných a znechucených Poláků, tak jsou na velkém omylu.
Už Alexander Solženicyn měl stejný názor, když napsal: „My, Rusové můžeme být rádi, že tito lidé jsou svobodní a nezávisí na nás. My jim nechceme vládnout; my chceme svoji vlastní zemi.“ Nutno dodat, že jeden z největších obdivovatelů Solženicyna je Vladimír Putin.

Jenže Poláci a s nimi i Evropská unie se neustále obávají, že Rusko dobude Ukrajinu a pak půjde dál, na Evropu a zabere všecko pro sebe. To je možná jeden z důvodů, proč tuto válku podporují a tím pádem zhoršují.

Jejich strach může být odůvodněn tím, že NATO, což měla být obranná organizace a měla Evropu chránit, je ve skutečnosti k ničemu. Nejsou schopni boje, protože byli vycvičeni a vyzbrojeni pouze k obraně a v přímé válce proti Rusku by neobstáli. A až si zbytek Evropanů uvědomí tuto skutečnost, pak dojde k rozložení tohoto předraženého a zbytečného spolku.

Jak již bylo napsáno, Spojené státy by mohly válku ukončit kdykoliv, třeba i zítra. Jenže nemohou, je na to vázáno příliš mnoho. Příliš mnoho členů jak Demokratické strany, tak i Republikánské si oblíbili extra peníze, které jim tato válka přináší. Zde se jedná o doslova mamutí převod financí amerických daňových poplatníků na válečný průmysl, na úplatky výrobců válečného zařízení a na úplatky politiků.

Peníze, které Washington posílá na Ukrajinu tam totiž nezůstanou, což už bylo popsáno dříve. Ukrajinské vedení si z nich ponechá svoji, předem smluvenou část a zbytek jde zpět do Ameriky, kde je využíván jak oběma politickými stranami ve vedení země, tak nejrůznějšími dodavateli. Dnes si kvůli těmto penězům Washington žije na velké noze. A toho se nikdo z nich nechce vzdát.

Je zde ještě další překážka a to je, že málokdo v Americe a možná i v Evropě si dovede představit co taková válka obnáší. A protože si to nedovedou představit, tak z toho ani nemají strach. Nechápou plný význam toho slova. Mnozí Američané, jakmile jim kterýkoliv stát jen trochu nesedí, což je pokaždé výsledek propagandy, tak volají „nuke them!“ Neboli, shoďte na ně jadernou bombu. Zjevně si nedovedou představit, co něco takového způsobí.

Stejně tak nechápe co je to válka většina amerických politiků a i mnozí vojenští představitelé, kteří zaplňují kanceláře Ministerstva obrany. To nejsou skuteční vojáci, to jsou ouřadové, kteří se naučili, jak v tom chodit. A ty metály, co mají na uniformách neznamenají válečná vítězství, ale množství popsaných papírů, které odvedli svému nadřízenému. Tito lidé nikdy v žádné válce nebyli, bojiště neznají a nikdy se nedívali umírajícímu vojákovi do očí!

Proto vůbec nechápou, že Rusko dokáže zmobilizovat celý národ a jít proti nepříteli, když by byla jejich mateřská země ohrožena. Něco takového by lidé na Západě nedokázali. A už vůbec nerozumí, že se k nim mohou přidat jiní, třeba i Číňané.

Dokud se členské státy NATO chovají jako správní vazalové Washingtonu, do té doby je všecko v naprostém pořádku a život může plynout klidně. Ale jakmile by se jeden z nich postavil do opozice, jako třeba to udělalo Rusko, i když členský stát není, pak klid a mír končí. NATO udělalo všecko co mohlo, aby Rusy vyprovokovalo k vojenskému tažení proti Ukrajině. Rusové nejspíš dlouho a těžce zvažovali co je menší zlo: nechat si všecko líbit, anebo odporovat. Ale pak usoudili, že když si dál nechají všecko líbit, že ty následky budou mnohem horší nejen pro ně, ale pro celý svět. A tak nastartovali tanky a vydali se na cestu.

Američané na tom byli po skončení 1. světové války obdobně. Tehdy si lidé ještě dobře pamatovali, co taková válka obnáší, když se vojáci vraceli domů zmrzačení, anebo se nevraceli vůbec. Proto byl v zemi obrovský odpor k další válce. Jenže vedení země tu další válku chtělo. Proto vypracovali plán, jak populaci přesvědčit, že válku potřebují. Ten plán byl založen na tom, že Amerika sama byla napadena.
Za oběť si vybrali Japonsko, těžko říct proč. Tehdejší President Roosevelt Japonce záměrně provokoval tím, že posílal menší vojenské lodi do jejich vod. Když byl svými rádci upozorněn, že je to válečný čin, prohlásil, že „my si můžeme dovolit ztratit pár menších lodí.“ (Na námořníky, kteří tyto lodi obsluhovali, nemyslel.)
Nespokojil se pouze s lodními výpravami, ale posílal také vojenská letadla, aby přelétávala okolí, na cestě z Filipín do Číny. Dokonce se chystal maskovat americká letadla a vydávat je za čínská, aby bombardovala Japonsko. Těžko říct, co tím chtěl docílit.

Roosevelt dobře věděl o japonských plánech na útok na Pearl Harbor, protože rozvědka včas dešifrovala jejich radiem vysílané zprávy. Však v podvečer toho útoku přikázal odstranit cennější lodi a v přístavu nechal jen pár těch, na kterých mu nezáleželo. A taky mu nezáleželo na vojsku, které tam bylo umístěno a všechny je nechal zahynout.

Historikové se dnes ptají, jestli náhodou není to, co Biden podniká obdobné jako to, co dělal Roosevelt před 2. světovou válkou. Je to všecko plán? Těžko říct. Stejně jako tehdy, kdy nikdo nevěděl jaké byly Rooseveltovy záměry, tak ani dnes není jisté co zamýšlí Biden. V každém případě je to, co plánuje velice nebezpečné, protože Rusové nebudou sedět a čekat až na ně něco spadne. Jejich střely, jako na příklad Kalibr jsou schopny zasáhnout každé letiště a každý přístav v Evropě, snad pouze s výjimkou nejjižnějšího Portugalska.

Zde je nebezpečí, že ukrajinská armáda během dalších pár týdnů nebo měsíců zkolapsuje. A pak dojde k dalšímu hromadnému úprku ven, ze země, k další emigraci. Všichni půjdou na Západ a pak se může stát, že američtí vojáci, kteří jsou utábořeni v Polsku, spolu s Poláky a některými jinými menšími zeměmi, jako je třeba Rumunsko, budou zkoušet vpadnout vojensky na Ukrajinu, pod záminkou, že jdou těmto prchajícím na pomoc. Anebo že zkoušejí zachránit ten zbytek, co z Ukrajiny zůstal.

To by samozřejmě vedlo k okamžité srážce s Ruskem, což si Amerika nepřeje. Něco takového by rovněž mohlo vyvolat ve Spojených státech touhu po zničení Ruska jadernými zbraněmi. Zatím se sice nezdá, že americké vedení dosáhlo tak vysokého stupně šílenství, ale věci se mění. Vládnoucí osa, Washington–New York a Londýn, která má pod kontrolou všechna media a také rozvědku, zatím zjevně nemíní měnit své plány, což je táhnout válku na Ukrajině co nejdéle. Její náhlé skončení pro ně nepředstavuje žádné výhody.

Jenže jak řekl americký Ministr obrany, Lloyd Austin před časem v německém Ramsteinu: „Nemáme moc času; je zde pouze malé okénko příležitosti.“ Proč asi řekl něco takového? Snad proto, že věděl, že během několika měsíců bude všecko tak daleko, že na Ukrajině nebude co zachraňovat a ochraňovat?

To, jak se Evropané zachovají je velice těžké uhádnout. Každý, kdo aspoň trochu rozumí politice má velice špatné mínění o současných evropských vládách. To už se promítalo při válce v Kosovu, kde byl Plukovník MacGregor zúčastněn a nezdá se, že by časem došlo k nějaké změně. Přístup Američanů k Evropanům byl ponižující, jejich chování bylo nadřazené. Evropany považovali za nízké, ubohé tvory a podle toho se k nim i chovali.

Jedno je jisté, doposud každý průzkum veřejného mínění ukázal, že Evropané válku na Ukrajině nechtějí a už vůbec nechtějí válku s Ruskem. Dožadují se vyjednání o mír a diplomatického řešení situace. Jediní, kteří jsou opačného smýšlení jsou Poláci, i když nutno říct, že ne každý z nich je ochoten uchopit pušku, nebo kulomet a vydat se směrem na východ, proti Rusku. Toto není rok 1920 a ti v Rusku nejsou bolševici. Ti lidé, kteří dnes žijí v Rusku nepředstavují pro Poláky žádné nebezpečí.

Nedávný výrok ruského Presidenta Putina může znamenat začátek dramatických změn. Tento se vyjádřil, že „Německo je stále okupováno Amerikou a to by se mělo změnit,“ což vyslalo zřetelný signál německé tajné garnituře (deep state), že je na čase aby se od amerických okovů oprostili.
Putin tím rovněž útočil na Washington, když označil americká vojska na německé půdě jako okupační armádu po právní i praktické stránce. Dále řekl:
„ Sovětští vojáci byli v Rakousku, ale odešli odtud dobrovolně. Rusko, jako právní nástupce Sovětského svazu je zárukou Ústavy Rakouské republiky a zárukou neutrality Rakouska. Všeobecně, mnoho obyčejných lidí v Rakousku toto ví a jsou vděčni Rusku kvůli jeho přístupu. Co se týče jiných evropských zemí, tam je situace složitá.“

Po 2. světové válce bylo Německo rozděleno na čtyři části: americkou, britskou, francouzskou a sovětskou. Každý z nich dostal pod kontrolu část německého území, ale tato okupace skončila v r. 1949. Jedině Amerika a Sovětský svaz v zemi zůstali. Sovětský svaz Německo opustil v r. 1990 a to se poté spojilo se svojí západní částí. Američané z Německa nikdy neodešli. I němečtí politikové přiznávají, že od konce 2. světové války nebylo Německo nikdy svobodnou zemí. Američané jsou stále tam a je jich příliš mnoho!